Obsah Obzor-H (Harmonie) 2/2022

Jak rozpoznat argumentační fauly a triky

Jan Urban, psycholog

Argumentační fauly jsou logické či řečnické triky, jejichž cílem je přesvědčit druhou stranu o něčem, co s pravdou nemá nic společného. Jejich podstatou bývá záměrné, byť často nenápadné porušení logických pravidel či položení určitých rétorických pastí. Jsou oblíbeným nástrojem manipulátorů a lze se s nimi setkat v běžné komunikaci, ale i v komunikaci obchodní a v politice.

Trik slaměného panáka
Argumentace pomocí slaměného panáka se snaží vytvořit dojem, že názory druhé strany vyvrací. Je však klamná, protože to, co vyvrací, je názor jiný, většinou zkreslený, výrazně zjednodušený, vytržený z kontextu či zjevně nepravdivý. Tedy nikoli ten, který druhá strana skutečně zastává.
Člověk, který trik používá, tak bojuje s názorem, jenž si sám zvolí, a se kterým se dokáže i snadno vypořádat. Pokud narazí na spřízněné a možná i méně kritické posluchače, může se mu podařit vytvořit iluzi, že názor protivníka skutečně vyvrátil, a není tak třeba se jím dále zabývat.
Trik slaměného panáka se uplatňuje především ve veřejných či politických diskusích, a to s cílem oslabit konkurenci. Reakce na tento trik je v zásadě dvojí. Jednodušší spočívá v tom, že tuto „argumentaci“ ignorujeme, druhá v tom, že na trik protistrany jasně upozorníme. Nejlépe tak, že se ohradíme, že interpretuje naše argumenty zcela zkresleně a že útok na naše argumenty s námi nemá nic společného.

Klam „červeného herinka“
Jde o argumentační klam částečně podobný předchozímu. Trik označuje situaci, kdy se určitá osoba snaží odvést v diskusi pozornost od významné otázky, se kterou si neví rady a která by ji mohla ohrozit. Ve snaze převést pozornost na téma, jež je pro ni bezpečnější, pronese otázku jinou nebo zmíní informaci, která pozornost odkloní jinam. Současně může konstatovat, že jde o téma, které je v dané chvíli důležitější.
Obranou proti tomuto argumentačnímu klamu je, že si jeho podstatu i nebezpečí uvědomíme a zamyslíme se nad tím, zda je položená otázka či „vypuštěná“ informace skutečně významná. Pokud dojdeme k závěru, že není, snažíme se zjistit, co protistranu k použití „červeného herinka“ vedlo. Poté se diskusi snažíme vrátit do původních kolejí.

Chybná logika
Argumentačních faulů, založených na chybné logice (tedy logice záměrně chybné, nikoli jen mylné), je nepřeberné množství. Řada z nich byla známa již v antice a o jejich utřídění se pokusil už Aristoteles. Většina z nich je však úspěšně používána dosud. K nejjednodušším patří následující tři:

1. Klam falešného dilematu
Klame tím, že jako návrh řešení problému předkládá jen dvě, většinou krajní možnosti. Nutí tak k rozhodnutí v podobě „ano nebo ne“, přestože možností, jak problém řešit, a většinou i podstatně lepších, je mnohem víc.
Příkladem jsou tvrzení: „Buď jsi s námi, nebo proti nám“ nebo „buď tento obchodní návrh přijmeme, nebo nás čeká krach“.

2. Využití či zneužití neúplných znalostí
Podstatou argumentačního faulu je logicky chybné konstatování, že tvrzení, které nebylo žádnými důkazy vyvráceno, je pravdivé. Nebo naopak, že tvrzení, které nebylo nijak dokázáno, být pravdivé nemůže.
Fakt, že určité tvrzení nebylo vyvráceno (nebo naopak dokázáno), však o jeho pravdivosti či nepravdivosti ve skutečnosti nic neříká. Příkladem je „důkaz“ existence telepatie založený na tom, že její existence nebyla nijak vyvrácena. Nebo naopak „důkaz“, že telepatie neexistuje, protože její existence nebyla dokázána.

3. Klam šikmé plochy
Argumentačním faulem je i tvrzení, kterým se druhou stranu snažíme odradit od určitého rozhodnutí. A to sdělením, že i malý krok, který určitým směrem podnikne, povede k řetězci událostí, jehož konečný důsledek bude zcela nepřijatelný.
Jde o klam, který je základem řady „alarmistických teorií“, varujících před následky rozhodnutí, jež údajně budou kvůli nevyhnutelným navazujícím událostem fatální.
K nastíněné sérii událostí však ve skutečnosti dojít vůbec nemusí. Tvrzení, že svým rozhodnutím „protrhneme přehradu“ a nad dalším vývojem ztratíme kontrolu, je jen komunikační faul.

redakčně upraveno, kráceno
Zdroj: www.idnes.cz