Obsah Kontakty 8/2025

Megastavby: Velký strahovský stadion

Zlomovým rokem pro vznik megastavby, která by mohla hostit velké sportovní akce, ale i vojenské přehlídky, byl rok 1924. Tehdy po mnohaletých dohadech padlo rozhodnutí, že na místě bývalých strahovských lomů vyroste nový velkolepý stadion.
Podobu mu vtiskl architekt Luděk Čížek. Stavba stála na hliněném podkladu, měla písčité cvičiště a provizorní dřevěné tribuny podepřené ocelovou a železobetonovou konstrukcí. Venkovní plocha s rozměry 310,5x202,5 metru (62 876 metrů čtverečních) by stačila na umístění devíti fotbalových hřišť. To z něj dodnes činí jeden z největších stadionů světa.
Terénní úpravy brzy následoval čilý stavební ruch, a tak už v roce 1926 proběhl na novém stadionu VIII. Všesokolský slet.

Areál se postupně dostavoval
Strahovský stadion – to nejsou jen tribuny, ochozy a plocha pro sportoviště. Pod tribunami je vybudovaný celý komplex staveb potřebných pro zázemí takového sportoviště.
V průběhu let prošel stadion a jeho zázemí mnoha přestavbami. Rok 1932 se nesl ve znamení dostavby, přibyly západní tribuna a dvě šestipatrové věže ve funkcionalistickém stylu. Projektantem byl architekt Alois Dryák.
V letech 1938 až 1948 proběhla výstavba severní a jižní tribuny, a to podle návrhu Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa. Nástavby tribun jsou dílem architekta Jiřího Krohy.
Podle návrhů architektů Františka Cubra a Josefa Hrubého vzniklo prosklené návštěvnické centrum v tzv. bruselském stylu. Poslední velká dostavba se uskutečnila v letech 1962 až 1975. Tehdy byla dobudována východní tribuna s tělocvičnou a plaveckým bazénem, a to podle návrhu architektů Zdeňka Kuny, Zdeňka Stupky a Oliviera Hanke-Houfka.
V dobách největší slávy mohlo sportovní výkony na stadionu sledovat až 250 000 diváků. Vzhledem k havarijnímu stavu objektu se jeho kapacita dnes neuvádí.

Co vše zažil Strahovský stadion
Výčet všech akcí neuvádím, protože to by vás nejspíš nebavilo číst, ale Strahovský stadion toho zažil opravdu hodně.
Konaly se zde všebaráčnické slavnosti, vojenské přehlídky, Dělnická olympiáda, Staropražské posvícení, motocyklové závody, veletrhy, na čas se stadion stal i uprchlickým táborem.
V roce 1932 zde proběhl IX. Všesokolský slet. K nadšeným cvičencům i divákům promluvil z nově vybudovaného prezidentského salonku tehdejší prezident T. G. Masaryk, jehož jméno stadion tehdy nesl.
Roku 1938 tu proběhl poslední předválečný (shodou okolností jubilejní) X. Všesokolský slet.
V roce 1939 zde proběhla monstrózní vojenská přehlídka, která se konala u příležitosti 50. narozenin Adolfa Hitlera.
Po osvobození v roce 1945 se stal stadion shromaždištěm pro Němce, kteří zde čekali na transport do Německa.
V roce 1946 se zde uskutečnila vojenská přehlídka, na které promluvil tehdejší prezident Edvard Beneš.
Ve dnech 19. až 27. června 1948 se na Strahov vrátil XI. Všesokolský slet, kterému z tribuny tleskal i tehdejší čerstvě zvolený první komunistický prezident Klement Gottwald. Jednalo se o první všesokolský slet konaný po konci druhé světové války a po poválečné obnově Sokola. Zároveň šlo o poslední slet organizovaný samostatnou sokolskou organizací před rokem 1989, neboť komunistický režim po Únoru 1948 přistoupil k násilnému sjednocení domácí tělovýchovy pod Československý svaz tělesné výchovy a Sokol zrušil. XI. všesokolský slet se stal největší veřejnou manifestací proti vládnoucímu režimu během celé komunistické diktatury v Československu.
V roce 1950 byl pro automobilový závod vytrasován dvoukilometrový okruh okolo stadionu a v jeho bezprostředním okolí. Závod se jmenoval Strahovský štít. 9. května 1957 v rámci oslav osvobození proběhl druhý ročník automobilového závodu Strahovský štít, jehož program přilákal neuvěřitelných 170 000 lidí.
V roce 1953 zažil stadion přehlídku lidových milic, ozbrojených polovojenských sborů přímo podléhajících komunistické straně.

Spartakiády
O dva roky později na Strahově probíhala příprava spartakiády. Písek na ploše dostal zelenou barvu a celý stadion byl opravený. První celostátní spartakiáda se konala 23. června 1955, akce byla současně oslavou desátého výročí osvobození Československa Rudou armádou. Sestávala z 29 skladeb, na nichž vystoupilo přes 1 690 000 cvičenců. Spartakiády se konaly každých pět let až do roku 1985. Přípravy na spartakiádu 1990 zastavila sametová revoluce v listopadu 1989.
Spartakiáda byl v tehdejším Československu název pro hromadná veřejná tělocvičná vystoupení. Tradice spartakiád navazovala na všesokolské slety, pro které byl Velký strahovský stadion původně postaven, a na 1. dělnickou spartakiádu pořádanou levicovou Federací dělnických tělovýchovných jednot roku 1921 na pražských Maninách.
Díky přípravám na další spartakiádu 1960 byl Strahovský stadion nově ozvučený. Šedesát kilometrů drátů a kabelů propojilo 3400 reproduktorů a 44 mikrofonů.
V 70. a 80. letech minulého století patřil stadion hlavně spartakiádám, gigantickým akcím na podporu socialismu a komunistického režimu. Pro každou spartakiádu byly složeny různé sestavy na hudbu. Cvičily různé kategorie cvičenců, například mladší a starší žáci či žákyně, dorostenci a dorostenky, matky s dětmi, učňovská či vysokoškolská mládež, vojáci základní služby, rodiče s dětmi, muži, ženy atd. Formálně byly sice spartakiády pro většinu kategorií dobrovolné, na mnoha školách či pracovištích však byla účast více méně povinná. Spartakiáda měla několik stupňů, od školních přes obvodní či okresní až po celostátní v Praze na Strahově, kam postupovali jen nejlepší z nejlepších cvičenců, přesto však v masovém počtu. Spartakiády se konaly na přelomu června a července, podobně jako dříve Všesokolské slety.

90. léta přinesla na Strahov obří koncerty
První světově známou skupinou byli The Rolling Stones. Ti zde vystoupili 18. srpna 1990 a na jejich show se přišlo podívat 127 000 diváků. Skupina výtěžek z koncertu věnovala na Konto dobré vůle Nadace Olgy Havlové ve prospěch postižených dětí.
12. května 1992 ovládla areál kapela Guns ´N´ Roses. V roce 1993 rozezněla stadion hudba skupiny Bon Jovi. V následujícím roce přišlo na koncert kapely Aerosmith 50 000 diváků.
Počátkem července roku 1994 se tu konal XII. všesokolský slet, první po obnovení Sokola. Svou účastí ho podpořil i prezident Václav Havel, který měl na stadionu 5. července zahajovací projev. Na všesokolský slet přiletěla i řada hostů ze zámoří a mezi nimi i Jana Kánská, dcera dr. Milady Horákové, která jako dorostenka cvičila na posledním XI. sletu v roce 1948.
7. září 1994 se zde uskutečnil monumentální koncert skupiny Pink Floyd, na který přišlo 115 000 fanoušků.
5. srpna 1995 tu znovu zazářila skupina The Rolling Stones.
Rok 1995 přivedl na Strahov desetitisíce věřících. Bohoslužbu tu sloužil tehdejší papež Jan Pavel II. Na stadionu byli přítomni i prezident republiky Václav Havel a premiér Václav Klaus.
Na Strahově přišla ke slovu i česká folková hudba. 21. června 1996 tu zahráli a zazpívali bratři Jan a František Nedvědovi. Koncert si nenechalo ujít téměř 70 000 lidí.
14. srpna 1997 Strahov ovládla irská skupina U2. Vystoupení vidělo okolo 75 000 fanoušků.
V roce 2000 tu po vzoru velkých amerických arén působilo auto kino. Lidé ve svých vozidlech najížděli před obrovské plátno a přímo z aut sledovali film. Prvním takto promítaným filmem v Praze byl muzikál Pomáda. O víkendech zde byly bleší trhy a akce pro rodiny s dětmi.
12. června 2001 ovládla stadion rocková skupina AC/DC. Gigantickou show shlédlo přibližně 25 000 diváků.
30. května 2002 tu přivítalo 30 000 fanoušků zpěváka Ozzyho Osborna. To byl pro Strahovský stadion prozatím poslední velký koncert.
Od té doby stadion chátrá.

Od 23. října 2003 patří Strahovský stadion opět sportu
Strahovský stadion je majetkem magistrátu hlavního města. Část areálu si pronajímá fotbalový klub AC Sparta Praha a využívá ho jako tréninkové centrum mládeže. Kromě osmi hřišť je zde správní budova a veškeré zázemí pro rozvoj nadějných fotbalových talentů. Smlouva o pronájmu je platná do roku 2030.
Uvnitř areálu mají zázemí i jiné sporty. Najdete tu plavecký bazén, lezeckou stěnu, squashové centrum, spinning, posilovnu, tělocvičny. Po sportovní aktivitě si můžete dopřát masáž a saunu.
V roce 2003 byly tribuny zapsány na seznam národních kulturních památek, ale to je před zubem času nechrání.

Budoucnost Strahovského stadionu zatím není jasná
Velikost stadionu se stala jeho nevýhodou. Uvažovalo se dokonce o jeho zbourání, ale k tomu se magistrát nakonec nerozhodl.
Podle plánů vedení Prahy tu mělo být centrum ekonomiky s velkým technologickým zázemím. V říjnu 2022 tyto plány padly, a tak stále není jasné, jak tak velký areál rozumně využít a spravovat.
Magistrát nyní počítá s rozsáhlou rekonstrukcí objektů a revitalizací celého areálu. Nyní se pracuje s modelem, který by měl být v souladu s historickým významem celé stavby. Opět by zde měla být sportoviště, jako například fotbalové hřiště s tribunami pro diváky. Jednání probíhají s vedením fotbalového klubu AC Sparta Praha, které si nyní část stadionu pronajímá.
Ilona Ozimková
Zdroj: estateandbusiness.cz, kudyznudy.cz, openhousepraha.cz, prahaneznama.cz, cs.wikipedia.org