Obsah Kontakty 7/2025

Megastavby: Eiffelova věž – slavná pařížská dominanta

U příležitosti Světové výstavy, která se měla konat v Paříži v roce 1889, a na počest 100. výročí velké francouzské revoluce byl vyhlášený konkurz na stavbu moderní originální věže. Vítězem konkurzu se stal návrh týmu architekta a konstruktéra Gustave Eiffela. Na projektu se podíleli inženýři vedení Mauricem Koechlinem a Emilem Nouguierem. Ti měli představu, jak by mohla budoucí chlouba Paříže vypadat, ovšem Alexandre Gustave Eiffel (čti alesandre gistáv efel) věděl, jak takovou stavbu vybudovat. Navíc měl poslední slovo ve všech pozměňovacích návrzích. Právě on se stal autorem konstrukce nové pařížské atrakce, která dodnes nese jeho jméno. V době, kdy neexistovaly počítače a vše, tedy i plány obrovské stavby, se zhotovovalo ručně, pracovalo na výkresech 50 inženýrů, 200 konstruktérů a 700 kresličů.

Kovová konstrukce je obrovskou stavebnicí
S budováním monumentu se započalo na levém břehu řeky Seiny 28. ledna 1887. Stavba betonových základů trvala pět měsíců. Kopalo se do velké hloubky, to proto, aby byla budoucí věž opravdu stabilní, vždyť stála v sousedství řeky a její výše byla na tehdejší dobu opravdu ohromující. Pak přišly na řadu velké betonové bloky, které fungují jako podstavce pro železnou konstrukci.
Celá stavba je vlastně obrovskou stavebnicí, která má 18 038 dílů pospojovaných 2,5 miliony nýtů. Hmotnost konstrukce je více než 7300 tun, ale celkově stavba váží více než 10 tisíc tun.
Na samotnou konstrukci byly použity železo a ocel. Věž je zhotovena ze silných mříží a trubek, z dálky opravdu připomíná skládanku ze sirek ve tvaru velkého tiskacího písmene A.
Při stavbě se kromě lešení využívaly jeřáby, které do výše zvedaly někdy až 30 metrů dlouhé železné konstrukce. Některé části stavby se svařovaly přímo v továrně na okraji Paříže, jiné se pomocí nýtů spojovaly až na staveništi. Riziko úrazů bylo obrovské, protože na rozdíl od mrakodrapů věž neměla žádná patra s výjimkou dvou plošin. Je téměř zázrak, že při výstavbě došlo jen k jednomu úmrtí, a to tehdy, když jeden dělník ztratil rovnováhu a pád na zem nepřežil.
Při natírání kolosu se spotřebovalo 60 tun barvy. Nátěr se každých sedm let obnovuje, ale údržba věže probíhá nepřetržitě.

Nevídaný zájem brzy vystřídaly protesty a petice
31. března 1889 byla stavba dokončena. Slavnostní otevření se uskutečnilo 15. května téhož roku. Zájem návštěvníků byl obrovský. Během prvního týdne vystoupalo na věž 30 tisíc návštěvníků. A to i přesto, že ještě nebyly v provozu výtahy!
Ti, kteří se na novou věž vydali, měli k dispozici tři vyhlídkové plošiny. První je uvítala ve výšce 57 metrů (345 schodů), druhá nabídla výhled ze 115 metrů (dalších 359 schodů) a třetí ve výšce 274 metrů - ta byla zpřístupněná, až když byly k dispozici výtahy, tedy druhý týden výstavy. Za první rok navštívily Eiffelovu věž téměř 2 miliony návštěvníků.

Někteří Pařížané považovali stavbu za zločin proti umění
Jenže několik měsíců po výstavě návštěvnost rozhledny klesla a ke slovu se dostali odpůrci věže. Stavba byla povolená jen jako dočasná a po dvaceti letech měla být rozebraná a zničená.
Část veřejnosti považovala novou věž za ošklivé kovové monstrum a domnívala se, že hyzdí panorama Paříže. Spisovatel Guy de Maupassant pravidelně navštěvoval v ní umístěnou restauraci s tím, že je jediným místem v Paříži, odkud se na věž nemusí dívat. Proti stavbě se podepisovaly petice, a dokonce se pořádaly protesty.
Přes mohutnou vlnu protestů bylo povolení k tomu, aby směla zůstat, mnohokrát prodlouženo, ale zda železná kráska zůstane trvalou ikonou města, nebylo vůbec jasné.

Zachránil ji samotný tvůrce
Eiffela napadlo, že věž může být používaná k vědeckým účelům, a tak se brzy stala centrem mnoha vědeckých pokusů. V době vynálezu bezdrátového telegrafu (1896) Eiffel na věž ze svých peněz nechal nainstalovat antény.
Postupně se veřejné mínění změnilo a designéři se rozhodli, že dominanta francouzské metropole bude zachována. Eiffelova věž se tak stala dominantou Paříže. Byla sídlem meteorologické stanice, navíc se z ní od 6. února 1922 šířilo první francouzské rozhlasové vysílání. O pár let později dostala Eiffelova věž i televizní antény. Stala se ve své době nejvyšším a nejsilnějším vysílačem světa.

Jak pařížská ikona vypadá?
Věž je jakoby rozkročena na čtyřech nohách, které se sbíhají do čtyř oblouků. Nad oblouky je první vyhlídková plošina a pomyslné nohy pokračují vzhůru a naklánějí se k sobě, až ve druhé vyhlídkové plošině vytvoří jednu věž.
Třemi pomyslnými nohami stavby jezdí výtahy na první a druhou vyhlídkovou terasu, ve čtvrté noze je schodiště pro pěší, které by posloužilo i v případě, že by výtahy z nějakého důvodu byly mimo provoz nebo nebezpečné. Výtahový systém byl několikrát modernizován a dnes nabízí turistům možnost vyjet do různých pater na další vyhlídková místa.

Nezapomenutelný zážitek
Až i vy zatoužíte poznat tuto zajímavou památku, nezapomeňte, že u vstupu si vystojíte i několikahodinovou frontu. Fyzicky zdatní návštěvníci si mohou vybrat kratší řadu, která je opravňuje k výstupu na věž po schodech. Čekání ale stojí za to!
V prvním patře najdete velkou vyhlídkovou plošinu s prosklenou podlahou, obchod se suvenýry, rychlé občerstvení a jednu ze dvou restaurací.
Druhé patro je vybavené dalekohledy a panoramatickými mapami, které vám usnadní orientaci v terénu. Odsud jsou nejlepší rozhledy do všech světových stran, jste hodně vysoko a váš zrak se může toulat až k dalekému obzoru (při dobré viditelnosti lze dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů), ale když se podíváte dolů, stále ještě rozeznáte všechny podrobnosti pod sebou. I zde je umístěn obchod se suvenýry a rychlé občerstvení, ale také tu najdete proslulou restauraci Le Jules Verne, která patří mezi nejlepší v Paříži a byla oceněna slavnou hvězdou Průvodce Michelin.
Třetí patro smí současně navštívit jen 400 turistů. Dokud někdo neodejde, nesmí sem vstoupit další lidé, a navíc je patro přístupné pouze výtahem, proto se připravte na další dlouhé fronty. Ovšem čekání se vyplatí. Kromě 360stupňové vyhlídkové terasy se můžete těšit na rekonstrukci kanceláře Gustava Eiffela s voskovými figurínami samotného tvůrce věže a jeho dcery Claire. Oba vítají amerického vynálezce Thomase Edisona. Mezi dalšími dobovými exponáty vás možná zaujme původní fonograf, který Edison Eiffelovi osobně věnoval.
Prohlídku věže můžete zakončit v baru. Vysoko nad ruchem velkoměsta si připijte sklenkou limonády na zdar vašeho výletu do Francie.

Víte že:
Unikátní stavba patří k nejnavštěvovanějším památkám světa, ročně si ji prohlédne více než 8 milionů turistů.
Kovová kráska odolává i velmi špatnému počasí. Při silné vichřici se její vrchol nikdy nevychýlí o víc než 12 centimetrů.
Až do roku 1930 byla Eiffelova věž nejvyšší stavbou světa (300,65 metrů). Pak ji o prvenství připravil newyorský mrakodrap Chrysler Building. Dnešní výška věže včetně antén je 330 metrů.
Alexandre Gustave Eiffel byl francouzský architekt a stavitel, mimo jiné vypracoval kovovou konstrukci Sochy svobody v New Yorku, a to podle návrhu francouzského sochaře Frédérica Augusta Bartholdiho. Eiffel projektoval například maják postavený na ostrově Mony v Portoriku. Také některé zajímavé mosty v různých částech naší planety stojí jen díky návrhům tohoto skvělého architekta.
Eiffelova věž byla původně vyprojektována pro Barcelonu, ale Španělům se nelíbila a s její výstavbou nesouhlasili. Dnes toho možná litují. Tato na svou dobu neobvyklá stavba má nyní hodnotu více než 400 miliard eur. To je čtyřikrát více než Koloseum v Římě (91 miliard) nebo „levný“ londýnský Tower, který je oceněný na přibližně 70 miliard eur.
Po celém světě najdete mnoho více či méně zdařilých kopií Eiffelovy věže, jedna z nich shlíží na Prahu z Petřína, ale ta pražská je pětkrát menší než pařížský originál.

Ilona Ozimková
Zdroj: lifee.cz, radynacestu.cz, seznam.cz, cs.wikipedia.org