Obsah Kontakty 7/2025

Hudební klub: Italská státní hymna

Hymnou Itálie je píseň „Fratelli d'Italia“ (česky „Bratři Italové“), někdy také uváděna jako „Mameliho hymna“ podle jejího autora. Slova totiž napsal mladý italský básník Goffredo Mameli v roce 1847 v Janově, hudbu složil Michele Novaro. Píseň se brzy stala populární v celé Itálii. Svým obsahem se vztahuje k minulosti a přivolává slávu dávných bitev. Oficiální státní hymnou Itálie je od 12. října 1946.

Český překlad textu italské hymny:

Bratři Italové

Bratři Italové,
Itálie se probudila,
Scipionovou helmou
zdobí svou hlavu.
Kde je vítězství?
Itálii ať podá své vlasy (tzn. na znamení otroctví),
neb římskou otrokyní
je Bůh učinil (míněno vítězství).

Refrén:
Sevřemež šiky
připraveni na smrt.
Připraveni na smrt,
Itálie zavolala.
Sevřemež šiky
připraveni na smrt.
Připraveni na smrt,
Itálie zavolala! Ano!

Po staletí po nás
šlapali, vysmívali se nám,
že nejsme lid,
protože jsme rozděleni.
Kéž nás spojí jediná
vlajka, jediná naděje,
abychom se spojili v jedno,
nadešla hodina!

Ref.: Sevřemež šiky…

Sjednoťme se, milujme se,
jednotu a lásku
ukazují národům
cesty Páně.
Přísahejme, že osvobodíme
rodnou hroudu:
sjednoceni, za Boha,
kdo nás může porazit?

Ref.: Sevřemež šiky…

Od Alp až k Sicílii
všude je Legnano,
každý člověk má odvahu
a srdce Feruccia.
Italským dětem
se říká Balilla,
dnes každý zvonek
vyzvání nešpory.

Ref.: Sevřemež šiky…

Zaprodaná kopí se ohýbají
jako třtiny,
už rakouský orel
ztratil peří.
Italskou krev
i krev Poláků
pil s kozákem,
ale spálila mu srdce.

Ref.: Sevřemež šiky…

Historické souvislosti
Dnešní Itálie se v 18. století dělila na několik menších i větších států, které měly vlastního panovníka. Většinu států měli pod svou vládou Habsburkové z Rakouska či Španělska. V 19. století proběhlo několik válek za nezávislost Itálie a až připojením Říma k Italskému království bylo v roce 1870 dokončeno sjednocení země.
Básník Goffredo Mameli byl účastníkem bojů za nezávislost Itálie v roce 1848. Zemřel o rok později ve věku 22 let na následky zranění. Když vypukla v roce 1847 demonstrace v Janově, psal povzbuzující básně pro bojovníky a mezi nimi byla i pozdější hymna Itálie. Poprvé byla píseň veřejně zahrána v Janově roku 1847 během oslav reforem zahájených sardinským králem Karlem Albertem. Mameli napsal slova písně přesně v souladu s myšlením a chováním obyvatel v roztříštěné Itálii. Přímo vybízel k boji, sjednocení a smrti za svou zemi.

Několik vysvětlivek k textu
Obraz vítězství v 1. sloce, které podává vlasy Itálii, je převzat z reálií antického Říma. Tehdy byly otrokyním na znamení otroctví ostříhány vlasy a podány jejich pánovi. Vítězství (italsky v ženském rodě „vittoria“) se tak stává otrokyní Itálie, vítězství v boji za osvobození patří Itálii.
Scipio byl římský vojevůdce, vítěz nad Hannibalem.
Čtvrtá sloka spojuje boj za osvobození s významnými válkami z italské historie: „od Alp až k Sicílii je všude Legnano“, tj. celá Itálie se stává bojištěm podobně významné bitvy, jakou byla ve 12. století bitva u Legnana, v níž se lombardská města ubránila útokům císaře Svaté říše římské Fridricha I. Barbarossy.
„Každý člověk má odvahu a srdce Feruccia“ odkazuje na Francesca Feruccia, což byl vojenský kapitán v bitvě o Florencii (1530), na kterou útočil římský král Karel V. jako na poslední město v Itálii, které se nechtělo podrobit jeho nadvládě. 
Vlastní jméno „Balilla“ je přezdívka. Pověst vypráví, že mladý muž Giovani Battista Perasso 5. prosince 1746 hodil kámen po rakouském vojákovi. Tím začala vzpoura města Janova, která skončila vyhnáním Rakušanů. Vyzvánění zvonků je odkazem na sicilské nešpory.
Zmínka o prodejných kopích poukazuje na to, že rakouská armáda, proti níž italští vlastenci bojovali, se skládala převážně z žoldnéřů. Žoldnéři jsou profesionální vojáci, kteří se nechávají najímat k boji za finanční odměnu (žold).
Verše o tom, že rakouský orel, symbol Rakouska, pije nejen italskou, ale spolu s kozákem (tj. Ruskem) také polskou krev, poukazují na útlak polského národa Rakouskem a Ruskem v 18. století. Podobně, jako je v italské hymně zmíněno Polsko, je naopak v polské hymně zmíněna Itálie.
Z hudebního hlediska má italská hymna dvě výrazně odlišné části. Přibližně v polovině hymny dochází ke změně rytmu a tempa a v témže místě se s modulační mezihrou mění tónina z G dur do C dur. Tuto rytmicko-melodicko-modulační mezihru zvláště rádi zpívají fotbaloví fanoušci při mezinárodních utkáních. Zazpívejte si ji i vy podle některého z mnoha odkazů na Youtube.

Martina Policarová
Zdroj: Hadrabová, Ivona: Státní hymny vybraných evropských zemí - Magisterská diplomová práce, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2014; cs.wikipedia.org