Obsah Kontakty 6/2025

Megastavby: Tchaj-pej 101 - mrakodrap, který se jako první dotkl nebe

Rušná metropole Tchaj-wanu Tchaj-pej se dvěma a půl miliony obyvatel patří kvůli častým zemětřesením a pravidelným tajfunům mezi nejrizikovější oblasti světa. V září 1999 zde na následky otřesů půdy zemřelo 2192 lidí, téměř devět tisíc bylo zraněno a sto tisíc lidí tehdy přišlo o domov. K zemi padl i dvanáctipatrový hotel. Na stejném místě měl vyrůst 101patrový gigant. Přestože stavět na tak nestabilní půdě se zdálo nezodpovědné, bylo v roce 2001 stavební povolení vydáno.
Když proběhly všechny dokončovací práce, pyšnil se Tchaj-pej 101 titulem nejvyšší budova světa. Výška mrakodrapu ze skla, kovu a betonu je úctyhodných 509,2 metru. Budova se dočkala slavnostního otevření 31. prosince 2004. Celkové náklady na výstavbu se vyšplhaly na 1,5 miliardy dolarů. V tomto mimořádném mrakodrapu najdete obchodní centrum, řadu kanceláří i vyhlídkové patro určené pro turisty. Jenže než takový velikán vyrostl, museli jeho stavitelé vyřešit mnoho problémů.

Inspirace přírodou
Samotné stavbě předcházelo mnoho plánů a výpočtů, zohlednit se musela nejrůznější rizika. Dokonce se prováděly testy na simulátorech zemětřesení, investoři si totiž chtěli být jistí, že jejich budova vydrží téměř cokoliv. Závěry testů byly jednoznačné, stavba musí být pevná, ale zároveň pružná.
Mrakodrap Tchaj-pej 101, kde číslo je odkazem na počet pater budovy, navrhli čínští architekti C. Y. Lee a C. P. Wang z prestižní architektonické kanceláře C. Y. Lee & Partners. Budova nese znaky tradiční čínské architektury, všímavému pozorovateli neunikne podobnost s pagodami.
Architekta Wanga při plánování stavby inspirovala rostlina, která je spjatá se zdejším regionem – bambus, tedy dřevnatá rychle rostoucí tráva. Samotnou rostlinu ke stavbě nepoužil, ale byla mu vzorem tím, jak roste. Bambus má duté stéblo rozdělené na články, jednotlivé části jsou spojené kolínky, která stonek zpevňují. A právě tak je postavena budova, která opravdu sahá až do mraků. V každém osmém patře jsou přidány příhradové nosníky obepínající budovu jako prstence, podobně jako výše zmiňovaná kolínka obepínají stonek bambusu.

Kvalita budovy byla prověřena v průběhu stavby
Výškový dům je navržen tak, aby odolal i těm nejsilnějším otřesům země. 31. března 2002 se oblastí přehnalo ničivé zemětřesení o síle 6,8 stupně Richterovy stupnice. Rozestavěná budova se sice nebezpečně zakymácela, ale prakticky otřesům bez větších obtíží odolala. Zřítily se však dva stavební jeřáby stojící na úrovni 56. podlaží a na zemi usmrtily šest lidí.
Základy a skelet budovy obstály, avšak stavba byla na tři měsíce přerušena. Vše muselo projít přísnou kontrolou, teprve pak dala stavební inspekce mrakodrapu zelenou a obr opět začal růst.

Tchaj-pej 101 leží v hurikánové oblasti
Tropické bouře bičují stěny mrakodrapu třikrát až čtyřikrát ročně. Vítr dokáže rozkývat celý mrakodrap a v krajním případě by stavbu takových rozměrů mohl i zbortit.
V roce 2007 připravila smršť na Tchaj-wanu devět lidí o život a nechala po sobě stamilionové škody. Aby výšková stavba dokázala odolávat takové síle živlů, využil architekt Wang při plánování mrakodrapu Tchaj-pej 101 technické tajemství staré tři a půl tisíce let. Jaké? Jednoduché, ale geniální.
Představte si, že stojíte s nohama u sebe. Když do vás prudce strčím, pravděpodobně upadnete, ovšem když se rozkročíte, budete mít mnohem lepší stabilitu a můj útok ustojíte. Toho využili stavitelé lodí v dávné Polynésii. Zkonstruovali loď a z každé strany k ní v určité vzdálenosti připojili plováky (plovák si představte jako menší loďku). Loď plula a vpravo i vlevo udržovaly její stabilitu plováky.
Proto jsou součástí výškového domu sloupy, které jsou vysoké jako stavba sama. Když se na budovu zadíváte, sloupy neuvidíte, protože jsou uvnitř budovy. Stavba se tak jakoby rozkročila, má větší stabilitu. V každém osmém patře jsou navíc sloupy propojeny s prstenci, které obepínají mrakodrap. To dodalo budově další zajištění pevnosti a pružnosti.

Jak se dopravuje beton do horních pater výškových budov?
Každé podlaží je zhotovené z betonu. Při budování Tchaj-pej 101 ho do téměř půlkilometrové výšky pomocí hadic dopravovalo mimořádně výkonné čerpadlo. Tak dlouhé potrubí naplněné betonem vážilo ve 101. patře více než 13 tun. Aby beton v trubkách nezatuhl, musela práce probíhat nepřetržitě.

Jak do takových výšin dostat lidi?
Mrakodrapy by nemohly fungovat bez výtahů. Nejprve to samozřejmě byly stavební výtahy. Ty sloužily dělníkům a zásobovacím týmům. S tím, jak stavba rostla, vznikaly šachty pro osobní výtahy. Tchaj-pej 101 jich má 67, z toho 34 zdviží má dokonce dvě kabiny. Jejich kapacita by měla vystačit pro 10 tisíc lidí.
Ohromující budova každý měsíc přiláká více než sto tisíc turistů z různých částí světa. Vyhlídkové patro pro návštěvníky se nachází v 84. patře. Aby se návštěvníci dopravili rychle nahoru, má Tchaj-pej 101 speciální výtah, který patří k nejrychlejším výtahům na světě. Z pátého patra, kde jsou umístěny pokladny a vstup do výtahu, se nahoru vyvezete za méně než 34 vteřin, výtahovou šachtou proletíte rychlostí 64 kilometrů v hodině. Kromě 360stupňového výhledu na město si ve zdejším obchodu se suvenýry můžete mimo jiné drobnosti koupit i pohledy. Je zde poštovní schránka, takže váš pozdrav poletí k adresátovi téměř z mraků.

Bezpečí na prvním místě
V útrobách mrakodrapu funguje dnem i nocí bezpečnostní centrum, které sleduje stovky parametrů, mimo jiné protipožární senzory a hasicí zařízení, proudění a kvalitu vzduchu v budově, rozsáhlou elektrickou síť, přívod vody, kanalizační a odpadní systémy a podobně. Jedna sekce je zaměřená jen na provoz výtahů.

Tropické bouře ohrožují výškové budovy
V případě, že přijde tajfun, je Tchaj-pej 101 vystaven větru o síle až 160 kilometrů v hodině. Technicky dokonalá stavba takové zatížení hravě zvládne, ale při tak silném vichru by to budovu opravdu hodně rozkmitalo a lidem uvnitř by se to jistě nelíbilo. Proto je uvnitř stavby mezi 87. a 92. patrem umístěn obří stabilizátor. Kovový stabilizátor zavěšený na šestnácti silných ocelových lanech je vlastně obrovská pozlacená koule o průměru šest metrů a hmotnosti 730 tun, která je složená ze 41 plátů oceli naskládaných na sebe. Je to podobné, jako když vezmete plátky chleba a vyskládáte z nich komín. Jednotlivé pláty jsou vyrobené tak, že po složení mají tvar koule. Jakmile se budova rozkmitá, hýbe se koule v protipohybu, tlačí na obří olejové tlumiče a tím minimalizuje pohyb budovy. Mrakodrap se sice hýbe, ovšem jeho rozkmit je minimální, což už prověřily mnohé bouře, které se přehnaly nad touto výškovou stavbou. Vyvažovací těleso se stalo velmi populární atrakcí pro turisty a má i své vlastní maskoty v několika barevných variantách.

Mimořádné události
Dne 25. prosince 2004 známý francouzský horolezec Alain Robert vyšplhal po fasádě mrakodrapu až na vrchol. Výstup mu trval čtyři hodiny.
Dne 19. dubna 2005 byla věž speciálně osvětlena k oslavě 100. výročí Einsteinovy teorie relativity a 50 let od úmrtí Alberta Einsteina.
Dne 20. listopadu 2005 se uskutečnil první běh po schodech mrakodrapu do 91. patra (celkem 2 046 schodů). Z mužů nejrychleji vyběhl Paul Crake z Austrálie s časem 10 minut, 29 sekund, z žen Andrea Mair z Rakouska v čase 12 minut, 38 sekund.

Mimořádná stavba láká turisty i dnes
Tchaj-pej 101 je prvním mrakodrapem, který překonal půl kilometrovou výšku. Brzy ho o titul nejvyšší stavba světa připravily jiné stavby, ale on stále zůstane tím prvním, který pokořil výšku pětiset metrů.
Dnes existují vyšší budovy, ale zajímavosti, které výstavbu mrakodrapů provázely a provázejí, by vás mohly zaujmout. Dávní architekti byli opravdu vynalézaví, z výsledků jejich práce vycházejí i dnešní stavitelé.

Víte, že:
Podle tvůrce první výškové budovy byla předlohou pro jeho stavbu ptačí klec. Dávní stavitelé věděli, že pokud postaví opravdu vysokou stavbu ze dřeva a zdiva, nevydrží a zhroutí se.
V roce 1871 zasáhly americké město Chicago obrovské požáry, při kterých přišlo o život více než 300 lidí. Vlna veder ovládla město, a když pak přišel oheň, neměly domy postavené převážně ze dřeva žádnou šanci. Shořelo sedmnáct a půl tisíce budov. Proto přišel zákaz budovat ve městě dřevostavby.
Mnoho obyvatel Chicaga přišlo o domov. Další poptávka po bytech byla od lidí, kteří se do města stěhovali za prací. Volné stavební pozemky ve městě chyběly, proto stavitelé museli vymyslet, jak postavit vysoké, ale bezpečné budovy.
S převratným návrhem, který umožnil budovat opravdu vysoké stavby, přišel architekt William Le Baron Jenney. Říká se, že jeho manželka dočetla knihu a odložila ji na ptačí klec. Překvapilo ho, na čem těžký výtisk knihy leží a dostal geniální nápad. Když se budovy vyztuží kovem, podobně jako klec pro papouška, váha stavby se rozloží. Aby se váha ještě lépe rozprostřela, použil architekt Jenney další, tentokrát vodorovné kovové nosníky. Ty naznačují, kde budou podlahy budoucích pater. V případě velmi vysokých budov se do skeletu stavby vkládaly další a další nosníky. Ty byly po dokončení stavby ukryté v podlahách a stěnách.
Ptačí klec se tak stala předlohou pro stavbu moderních výškových budov. Díky této technologii se v roce 1885 k nebi vypjal desetipatrový dům s ocelovým skeletem. V té době to byla nevídaně vysoká budova.
Ilona Ozimková
Zdroj: aktuálne.cz, idnes.cz, ceskatelevize.cz, zemesveta.cz