Obsah Kontakty 5/2025

Kvíz: Jak znáš pražské metro? (2. část)

Je tomu už rok, kdy Praha slavila kulatých 50 let od zprovoznění první linky metra. I na stránkách Kontaktů jsme si tohle významné výročí připomněli seriálem o historii pražské podzemní dráhy. Ve druhém dílu našeho kvízu z minulého čísla si můžete vyzkoušet, jak znáte historii i současnost pražského metra, co jste si zapamatovali z loňského seriálu, nebo si jen tak tipnout správnou odpověď. V řešení pod kvízem najdete kromě správné odpovědi i vysvětlující doplnění.

8. První návrh na vybudování metra v Praze pochází už z roku 1889. Předložil ho
a) průmyslník a politik František Ringhoffer
b) obchodník Ladislav Rott
c) všestranný génius Jára Cimrman

9. Stavba metra však začala až v lednu 1966 slavnostním výkopem v Opletalově ulici. Která stanice se začala budovat jako první, a to ještě pro podpovrchovou tramvaj?
a) Florenc
b) Hlavní nádraží
c) Můstek

10. Jedna konečná stanice přivede cestující k největší instituci svého druhu v Česku. Která to je?
a) hřbitov
b) nemocnice
c) univerzita

11. V roce 1953 vznikl plán na stavbu metra ve velké hloubce, které mělo sloužit jako kryt při eventuální válce Sovětského svazu se Západem. Nakonec v utajení vznikla jen jedna stanice, nese označení „vládní kryt K-111“ a dodnes ji obestírají legendy. U které současné stanice se nachází?
a) Anděl
b) Hlavní nádraží
c) Malostranská

12. Nejvytíženější stanicí je Můstek na lince A, kterým denně projde 178 tisíc cestujících. Naopak nejméně využívaná stanice s pouhými čtyřmi tisíci lidmi je:
a) Kolbenova
b) Zličín
c) Skalka

13. Který úsek mezi dvěma stanicemi je nejdelší?
a) Opatov – Háje
b) Rajská zahrada – Černý Most
c) Nádraží Holešovice – Kobylisy

14. Metro vede v naprosté většině pod povrchem, existuje ale i pár nadzemních úseků. Jeden z nich překonává:
a) rybník
b) hřbitov
c) fotbalové hřiště
(pokračování příště)

Správné řešení:
8b) – Ladislav Rott navrhoval městské radě využít rozkopaného centra při výstavbě kanalizace a asanaci (bourání) Starého Města. Návrh byl ale odmítnut. „Pro město Prahu vůbec není možno pomýšleti na dráhu podzemní,“ napsaly mu tehdejší Elektrické podniky.
9b) – Stanice Hlavní nádraží se budovala od března 1967. Až o pár měsíců později vláda rozhodla, že místo podpovrchové tramvaje bude v Praze metro. Přepracovat projekty by ale trvalo roky. Stanice je proto mělce pod povrchem, má koleje uprostřed a nástupiště po stranách a následující stanice Muzeum je vzdálená pouhých 425 metrů.
10b) – Stanice Nemocnice Motol byla otevřena v roce 2015. Zdravotnické zařízení je největší v Česku a jedno z nejrozsáhlejších v Evropě, ročně hospitalizuje přes 80 tisíc pacientů.
11c) – Utajená stanice Klárov vznikla včetně navazujících tunelů, eskalátorového tunelu, větracích šachet a štol. Objekt později sloužil jako civilní kryt a stal se součástí ochranného systému metra. Budování probíhalo skrytě jako součást nedaleké stavby Stalinova pomníku na Letné. Vstup do stanice se nachází před sídlem vlády. Dokumenty byly odtajněny až v roce 2012.
12a) – Stanice Kolbenova byla ještě pod názvem ČKD stavěna přímo u vstupu do stejnojmenného strojírenského podniku ve Vysočanech. Ten však mezitím zkrachoval. Praha navíc řešila aktuální nedostatek peněz, a proto vlaky stanicí tři roky jen projížděly k Černému Mostu. Dostavěna byla v roce 2001. Větší smysl ale dostává až v posledních letech, kdy na pozemcích po továrně vznikají nové domy a s tím roste i počet cestujících.
13c) – Úsek měří téměř 2800 metrů. Důvodem je nutnost podejetí Vltavy a následné výrazné stoupání. A také vypuštění výstavby původně plánované stanice Troja z úsporných důvodů.
14a) – Mezi stanicemi Hůrka a Lužiny na lince B jezdí metro v proskleném mostu přes Nepomucký rybník. Délka je 375 metrů, maximální výška nad terénem je 17 metrů. Zajímavostí tubusu jsou postupně se zvětšující okna, která brání náhlému oslnění strojvedoucích.
zdroj: Aktuálně.cz