Obsah Kontakty 4/2025

Bezpečně v síti III.: Podvodné reklamy a služby na internetu

V minulém článku na téma počítačové bezpečnosti jsme se zabývali obecně spamem a jeho historií. Tentokrát se zaměříme na fenomén, který stále více proniká do každodenní práce s internetovým obsahem. Jde o podvodné reklamy a služby, které se na první pohled tváří důvěryhodně, avšak ve skutečnosti jde pouze o další způsob, jak uživatele připravit o peníze.
Klamavé reklamy u videí
Čím dál častěji se u videí (například na Youtube či Facebooku) objevují reklamy, o jejichž věrohodnosti by se přinejmenším dalo s úspěchem pochybovat. Typicky jde o rádoby investiční společnosti, které uživatelům po registraci a zaslání jejich peněz slibují astronomické zisky. Ve skutečnosti však uživatel své peníze už nikdy neuvidí.
Jedinou opravdu funkční ochranou v těchto případech je zapojení selského rozumu a potlačení přirozené lidské chtivosti, na kterou se konec konců tito podvodníci snaží cílit. Podvodné reklamy mají v drtivé většině charakteristické prvky, které je mohou prozradit. Často se v nich například až křečovitě zdůrazňuje, že rozhodně nejde o podvod, jako by bylo potřeba o tom diváky neustále přesvědčovat. Typická je také prapodivná čeština doprovázená robotickým hlasem typu Google překladač nebo jiné nám dobře známé hlasové syntézy.
Situaci bohužel čím dál více komplikuje umělá inteligence, dodávající těmto podvodům na věrohodnosti. Díky pokročilejším jazykovým modelům už nejsou reklamy plné kostrbatých vět a pravopisných chyb. Navíc můžeme tu a tam narazit na tzv. deepfake videa, v nichž vidíme a slyšíme známé osobnosti, politiky či podnikatele, kteří nás přesvědčují, že právě tato investiční příležitost je ta pravá. Pokud ale vezmeme rozum do hrsti, brzy si uvědomíme, že podobné nabídky jsou stejně nereálné jako myšlenka, že nám někdo pošle milion korun jen za to, že jsme klikli na odkaz. Jinými slovy: pokud něco zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, pravděpodobně to pravda není.
Podvodné služby
Další, již hůře rozpoznatelnou kategorií podvodů jsou služby, které se zdají rovněž býti věrohodné, avšak ve skutečnosti tomu tak rozhodně není. Příkladem zde budiž portál na prodej vstupenek Viagogo, který ve skutečnosti pouze umožňuje třetím osobám vstupenky přeprodávat, obvykle jednu vstupenku více zákazníkům.
Neméně záludné jsou podvodné webové stránky, které se vydávají za známé a osvědčené služby. Obvykle přitom kopírují obsah originálních protějšků, čímž mohou snadno ošálit nepozorného uživatele, který se domnívá, že se skutečně nachází na oficiálních stránkách a komunikuje s legitimní službou.
Příkladem takových podvodných stránek jsou domény jako ryanairlety.cz, pumaczeshop.cz, pradacz.cz nebo riekercz.com.
Jak se bránit?
Jak již bylo řečeno výše, nejlepší obranou proti podvodům tohoto typu je použití zdravého selského rozumu. Dalším funkčním způsobem zde je pečlivé sledování odkazů, které míří na rádoby věrohodné stránky. Pokud se totiž některá podvodná stránka vydává za někoho jiného, může snadno napodobit design jeho stránek, avšak nikdy nemůže použít odkaz na jeho doméně. Stačí si tedy pozorně všimnout drobných odchylek v URL adrese.
Dalším červeným praporkem jsou chybějící nebo nekonkrétní kontaktní údaje. Důvěryhodný e-shop by měl mít vždy jasně uvedený e-mail, fyzickou adresu, telefonní číslo a obchodní podmínky. Podvodné stránky však zpravidla nabízejí pouze generický kontaktní formulář, který od zákazníků sbírá data, aniž by za ním stála reálná podpora. Pokud tedy na webu nenajdeme jasné a ověřitelné informace o provozovateli a kliknutí na odkaz s kontaktními údaji nás zavede na formulář s políčky pro celé jméno, naši e-mailovou adresu a text naší zprávy, jedná se o očividné varování, že je něco špatně.
Ať už máme co do činění s jakýmkoli e-shopem, klíčovým pravidlem je pochopitelně nikdy nezadávat platební údaje na stránkách, které dobře neznáme. Nejprve je stěžejní si obchod dobře a důkladně prověřit. Pomůže rychlé vyhledání recenzí na internetu, ověření, zda stránka není uvedena v seznamu podvodných e-shopů například v databázi České obchodní inspekce (coi.gov.cz), a v neposlední řadě i celkový dojem z webu. Nabízí-li obchod podezřele nízké ceny, tlačí na rychlý nákup nebo působí amatérsky, je nejlepší dát od něj co nejrychleji ruce pryč.
Závěr
Jak je vidět, technická úroveň internetových podvodů se stále zvyšuje. Je škoda, že velké společnosti (Google, Facebook a podobně) nepříliš ověřují věrohodnost zadavatelů reklam.
V důsledku toho nezbývá, než abychom toto ověření prováděli sami, a tím se podvodům tohoto typu obloukem vyhnuli. Důležité je také šířit povědomí dál. Jakmile narazíme na nějakou klamavou stránku, podvodnou reklamu či jiný trik internetových hochštaplerů, je dobré naši zkušenost sdílet s rodinou, prarodiči, přáteli a vůbec se všemi, na kterých nám záleží. Šířením těchto informací můžeme pomoci tomu, aby kyberšmejdům nesedli na vějičku další lidé, a společně tak přispět k bezpečnějšímu online prostředí.
Více informací najdete např. na youtube kanálu „Jirka vysvětluje věci“, kde chlapík jménem Jirka točí videa o aktuálních tématech a různých fenoménech současnosti. A občas se pouští do pátrání po různých podvodech a podvodnících nebo do odhalování všemožných triků a nekalých praktik.
Autoři: Jiří Fenz a Jakub Blažek