Obsah Kontakty 1/2025

Hudební klub - Státní hymna

Státní hymna je zvláštní státní symbol – vnímáme ho totiž ušima. Je to vlastně velmi slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Můžeme ji slyšet třeba o půlnoci ze Silvestra na Nový rok, před projevem prezidenta na státní svátek anebo při mezinárodních sportovních utkáních. Hymna nejčastěji oslavuje krásu země, národ, svobodu.

Co je to hymna?
Slovo hymna odvozujeme z řeckého hymnos, což znamená chvalozpěv. Už ve starověku to byla oslavná píseň opěvující vznešené hodnoty, jako je víra, život, vlast, lidstvo, příroda a podobně. Hymna je dnes krátká, slavnostní píseň tvořící nejčastěji jeden ze státních symbolů jednotlivých zemí. Vedle toho však existují také hymny mezinárodní, ať už politické (například hymna Evropské unie), či hymny sportovní (například olympijská hymna). Povstáním během hraní hymny vzdáváme tomuto státnímu symbolu čest. Tím, že stojíme, v klidu a s rukama podél těla, dáváme všem najevo, že máme naši zemi rádi a že si jí vážíme.

Něco z historie
Za předchůdce dnešních hymen můžeme považovat středověké duchovní písně, zpívané při různých slavnostních příležitostech, včetně korunovací či bitev. Od konce 13. století patřil mezi nejpopulárnější takové písně chorál „Svatý Václave“. Od konce 18. století se v Evropě začaly prosazovat moderní hymny. Postupně z nich zmizel náboženský obsah, přestávaly oslavovat Boha či panovníka, který vládl z Boží moci, ale nejčastěji vyzdvihovaly příslušný národ či zem.

Česká státní hymna
V prosinci 1834 zazněla ve Stavovském divadle při premiéře hry Fidlovačka poprvé píseň „Kde domov můj“. Složil ji skladatel František Škroup na slova Josefa Kajetána Tyla. Skladba oslavuje krásu naší vlasti a není divu, že se postupně stala velmi oblíbenou, stejně jako její zpěvák Karel Strakatý. V bouřlivých 60. letech 19. století se pak stala neoficiální, státní mocí často zakazovanou, českou národní hymnou, a bylo proto přirozené, že po vzniku Československa v roce 1918 byla vybrána za státní hymnu nové republiky. Ministerstvo obrany tehdy vydalo nařízení, podle nějž bylo třeba hrát vždy spolu s českou hymnou také slovenskou hymnu „Nad Tatrou sa blýská“. V roce 1930 byly obě hymny prohlášeny za nedílnou součást jediné československé hymny. V roce 1990 byla první sloka písně „Kde domov můj“ zákonem ustanovena státní hymnou České republiky, což potvrdil zákon o státních symbolech ze 17. prosince 1992.
Česká hymna, jak ji známe dnes, je pouze první slokou písně ze hry J. K. Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Hudbu složil František Škroup.

Text této písně (obě sloky):

Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

Kde domov můj,
kde domov můj?
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

Kdo byl Josef Kajetán Tyl?
Josef Kajetán Tyl, autor textu naší státní hymny, byl český spisovatel a novinář. Zasloužil se o rozvoj českého divadla. Žil v první polovině 19. století. Vedle hry Fidlovačka, ze které pochází píseň “Kde domov můj”, napsal například také hru Strakonický dudák.

Kdo byl František Škroup?
František Škroup, autor hudby naší státní hymny, byl český hudebník, dirigent a skladatel. Žil v první polovině 19. století. Kromě hudby ke hře Fidlovačka, a tedy i k písni „Kde domov můj“, napsal několik oper, mimo jiné první českou operu Dráteník uvedenou v roce 1826.

O hře Fidlovačka
Hra Fidlovačka, z níž píseň – tedy naše státní hymna – pochází, pojednává o staropražské pouti a svátku ševců v pražské čtvrti Nusle. Tato slavnost se tu konávala již od konce 18. století vždy ve středu po Velikonocích. Píseň ve hře zpívá slepý houslista Mareš. Originální notový záznam (partitura) hry Fidlovačka, tedy i písně „Kde domov můj“, je dnes uložen ve sbírkách Českého muzea hudby, jež je součástí Národního muzea.

Co znamená slovo fidlovačka?
Fidlovačka bylo jméno pouti o svátku ševců v pražských Nuslích, během níž se děj hry vlastně odehrává. Že nevíte, kdo je to švec? Švec je řemeslník, který šije boty. Slovo fidlovačka úplně původně označovalo starý ševcovský nástroj – hladítko na kůži.

Martina Policarová
Zdroj: www.mujstat.cz