Obsah Kaleidoskop 9/2025

Varlata v erbu

Středověký šlechtic Bartolomeo Colleoni (doslova Bartoloměj Koule) měl v erbu tři páry varlat a jeho válečný pokřik byl „coglia! coglia! coglia!“, tedy „koule! koule! koule!“
Možná to zní příliš absurdně, než aby to byla pravda, bohužel ale skutečně je. Rodové jméno Colleoni je opravdu odvozeno z latinského coleus (varle) a rodovým erbem byly skutečně dva páry bílých varlat na červeném poli a jeden červený pár na poli bílém. Předek rodu Gisalberto byl údajně velmi hrdý na tento erb a viditelně jej vystavoval na svých pozemcích. Pozdější členové rodu ale raději upravili tato varlata na obrácená srdce.
Nejslavnějším členem rodu byl Bartolomeo Colleoni (1400–1475), italský kondotiér, který se stal generálním kapitánem Benátské republiky. Získal si pověst předního vojevůdce 15. století a je považován za nejdůležitějšího průkopníka taktiky polního dělostřelectva. Pro Benátky dobyl od Miláňanů mnoho měst a okresů. Vyhrál bitvy v Brescii, Veroně a na Gardském jezeře. V roce 1455 byl jmenován doživotním generálním kapitánem Benátské republiky. Benátkám pak zůstal k dispozici až do své smrti. Byť Colleoni často měnil strany, není mu přičítána žádná zrada. Nikdy také se svými vojáky neloupežil a nedrancoval dobytá území. Pokud nebojoval, věnoval svůj čas zavádění zemědělských zlepšení na rozsáhlých panstvích, která mu Benátčané poskytli. Je mu také připisována rekonstrukce římských lázní v Trescore Balneario. Věnoval se i charitativním pracím. Po své smrti v roce 1475 v Malpage zanechal velkou částku republice s požadavkem, aby na náměstí Piazza San Marco byla vztyčena jeho jezdecká socha. Socha byla navržena Andreou del Verrocchio a po jeho smrti odlita do bronzu Alessandrem Leopardim. Nebyla však umístěna na požadované náměstí, ale poblíž Scuola Grande di San Marco před kostelem St. Giovanni e Paolo, kam byla postavena 21. března 1496. V roce 1930 byl na jeho počest pojmenován křižník, který byl později potopen v bitvě u mysu Spatha.
Ačkoli se příjmení Colleoni povětšinou nepřekládá jako „koule“, v některých dokumentech z 15. století byl skutečně použit doslovný zápis „Coglioni“. Učenec Antonio Cornazzano, který žil na Bartolomeově dvoře, jej ve svém latinsky psaném díle nazývá Bartholomeus Coleus. Stejnou formu použil Guglielmo Pagello ve své smuteční řeči při pohřbu zmíněného kondotiéra. V moderní italštině se termín „coglioni“ používá ve frázích jako „rompere i coglioni“, což je vulgární způsob jak někomu říci, že mu způsobíte potíže.
Zdroj: kabinetkuriozit.eu